Monday, March 24, 2008
tady na ostrově můžu nahlas řvát
Na chvíli vypsala mi virtuální fixa, ale to jen proto, že jsme byli ve východních fjordech, obdivovat krásu nesmírnou tamější. Polární záře je denním chlebem, holinky už začínám nosit i já, sešněruju si je. Jezdíme fjordy, vidíme z jednoho jeho kraje na druhý. Moře příliv, racci přílet. Papuchalk pořád nic. Bubnujem na vodovodní trubky, kolem jezdí jeepy, snažíme se nemyslet, moc to vítr přeci jen, loupe. Horká voda vypadává jak rampouch z šutru opodál. Nedokonale se snažím spatřit v lávovém poli matku, co se snažila ukrýt svoje děti před větrem°hory mají hřbety porostlé punkhřebínkama srsti, jsou to zvířata a už můžeme jíst zmrzlinu. Bylo nad nulou, mezi horama mlha se valila, my spali na dřevu mezi jednorukou doll a islandským maxipsem Fíkem. Atmosféra Twin Peaks hrnoucí lavinu dolů, do města, do kavárny, kde nemají čaj. Ou maj gáád, personal techno ve spáncích, když máš horečku. Učím se vidět perspektivu a rampouchem
rádoby si ubližovat na bříšcích prstů. Studí to, tekutina z bříšek...dezolátní. Nikdy
neuříznem přesně kovovou trubku, vždycky budou piliny...na zažívání, na
zažití zažehnutí žitného pole. Spřetrhané vazby papírových krabic, rýhy ošoupané. Čtu
Sputnik Sweetheart od Murakamiho a still praying for providence. . .
still.ness of the still picture in my camera. the fibre one. Založili jsme
britpopovou kapelu. Přesahujeme s ní hranice, protože jsme s Bristolu,
Prahy a Charlestonu, South Carolina.
Promofoto příště. Profiprofil na myspaceu potom (na last.fm posloucháme jenom sami sebe, nuda). Ale do přátel si nás už můžete přidat všichni. Pokud máte
rádi klišovitou představu o neposkvrněné islandské krajině, samozřejmě.
Kde nejsou zlí lidé a rostou jen zdravé květiny bez housenek. Jenom
pokud s duhou vstáváte i usínáte.(já moc dobře vím, jak to asi nudí, ty mraky a modro,
a led...ale K.to má ráda) Rodiče, promiňte tento text mi. Otázky můžete klást do komentářů (úsměv).
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
1 comment:
strictly broken straightness and what not, so what, huh. duh.
Post a Comment