Tuesday, February 19, 2008
v překladu se ztratí leccosi
Předevčírem jsme pořádali reykjavíckou obdobu Food not bombs. http://www.peopleskitchen.co.uk/ přišlo asi třicet lidí a já ještě nikdy nejedla
buritos a salát s piniovými oříšky. Všechno je jednou poprvé; nejraději
každý den jednu věc. A tak jsem se dozvěděla, že islandská věta
"Au Au au au au au au au." znamená "Kluk jménem Au žije blízko řeky
na farmě a má ovci." Nejsem si jistá kolik au tam ale má být... Dnes jsem
byla, to krásné slovo: blOUmala po městě a narazila na hudební obchod
a vydavatelství v jednom -12 Tónar. A škatulka Djass se mysli mé poodkryla
v celé kráse teprve když jsem "zahlédla Davise a Armostronga"...a ano,
ráda užívám tuto mluvnickou figuru; ví někdo, jak se nazývá?
Pán prodávající mi udělal kávu a zasvěceně (pokud to tak lze v mém
případě nazvat) si se mnou povídal o místním symfonickém orchestru.
Konverzaceprobíhala tak, že jsem pokyvovala, občas řekla hm,
ale zajímavé to vskutku bylo. ! .
Další zastávkou byl prý vyhlášený antikvariát; ano, pán mě opět pohostil
kávou, a pod pultem měl porno. Na podlaze psa, který se ke mě neustále tulil.
V regálech islandské knížky, z nichž mi jednu věnoval. Dětskou, z onoho
obligátního "pro nejmenší", protože jsem mu sdělila, že se chci učit jejich jazyk.
....a pak....pak začalo sněžit.
Dvě kávy v těle, jednu knížku o zvířátkách na zádech a já se šla rozpustit
do bazénu.
Večer jsme si pak hráli na komunitu (nikoliv pejorativně míněno) a měli společný
meeting, domácnost se utmelila a spokojeně jsme pak usedli každý ke svému
počítači milovanému. Vyříkaly se emoce, držela se lžíce (obdoba mušle z Pána much)
a mluvilo se o tom, jak je tu kdo politický, angažovaný. Většina lidí hodně. Např. http://www.savingiceland.org
Dnes se cyklus uzavírá, pobyt nabírá rytmus, protože se ocitám před další vegansushi
party. Však dám asi přednost večeři u českých slečen, které studovali geologii. Teď se
snaží najít práci v oboru a moc jim to nejde. . .
Spolubydlící Jason se teď snažil najít cestu jak vytvořit jeden efekt ve Photoshopu a můžeme
se poplácat po ramenou a říct si "we´ve done it". Pat a Mat a jejich gesto.
A na house meetingu jsme se shodli, že se tady všichni snažíme najít kousek soukromí a moc nám to nejde; přecejen, je nás tu dost.
A já se stále snažím najít chvíli, kdy u sebe 1) budu mít kameru, 2) nebude vybitá baterka, 3) nebude pršet, 4) nebude sněžit...abych mohla něco natočit. Zatím je to Vanity fair.
...v neposlední řadě... tedy 5), 6), 7) atd...bude co točit. zatím si vytvářím intaglia a snad se mi podaří urobit knížečku o jednom zvířeti - skejťákovi.
Přestěhování se namísto odejivšího (he?) Janka dodo wnstairsu výrazně přikrášlilo mou mood... ale i tak byla dobrá. Naučila jsem se linkovat odkazy, mám radost a vy jí mějte se mnou také :)! Do komentářů prosím jen linkované příspěvky, right? Text se v tomto případě rozpadá po stylistické stránce ještě víc, Lamper na Hrad, sněhu a sebereflexi vivat a jde se papat, ano, tatínku?
(p.s. fotografie se naskytly při včerejší Bezúčelné procházce s cílem nula, ale finálním výsledkem koupě tohoto). hauk.
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
2 comments:
tak to jsem zvědavý, co na toho Capru řekneš... :) ostatně, taky by mě zajímalo, jak jsi se k němu dostala...
továrnám na hliník a američanům na Islandu věnoval kdysi Respekt téma, v jejich archivu sem to nenašel, ale máš to rovnou od zdroje, tak to ani tak nevadí...
babička se nicméně diví, jak se tam domluvíš, když inslandsky neznáš. řikal sem ji, že něco málo jo. že ted už to au au a pak anglicky, a ona, že tam je zima, at nenastydneš.. tak nenastydni.)
Post a Comment