Islanďanů musí být mnohem víc než...

...300 000, protože všude se ocitám mezi velkými břichy, houpajícími kočárky a křičícimi malými v kavárnách, 300 000, protože všude se ocitám mezi velkými břichy, kde je dětský koutek. Jedu na kole, a vyhýbám se menším kolečkům, které vezou ještě menší tvory. Jsem na vernisáži, piju víno a vedle mi do ucha zní islandský mamííííííííí.



Na nedělní procházce u kostela se mlátí dva špunti a opodál na ně obdivně hledí rodiče, prarodiče a známí.







Vláda nehorázně podporuje matky, mateřskou, otce na mateřské, otce a matky dohromady na mateřské a ještě další kombinace, které existují. Peněžně i nehmotnými výhodami. Držením míst v práci. Blabla... kamarádi, kterým je přes dvacet jsou často ženatí nebo vdané a hodně spolužaček z Akademie má děti při tvorbě uměleckých děl, která oceníme až za dvacet let. Lozí po chodbách mezi skulpturami, hrajou si s povalujícíma se kouskama pláten. Je to melodrama. 
Maminky jim povídají pohádky o elfech.